Soused neoprávněně užívá váš pozemek, jak mu zabránit?
Nahlédli jste do katastrálních map a zjistili, že hranice vašeho pozemku nesouhlasí s vytyčeným plotem? Nejste určitě jediní. Případů, kdy bylo v důsledku digitalizace pozemkových map zjištěno, že hranice pozemků neodpovídají skutečnému stavu, přibylo.
Je pak několik variant, jak tuto situaci řešit.
Nejjednodušší je rozumné hledat dohodu na obou stranách, než se pustíte do soudního sporu, který se vám nemusí vyplatit. Pokud najdete společnou řeč se sousedem, který vám kus vašeho pozemku zabírá, tak zmírníte dopady na váš sousedský vztah, které mohou být velmi negativní a pro budoucnost nepříjemné. Soud by měl být až tím krajním řešením, pokud nebude jiné východisko. Pro dosažení společné dohody a případných dalších kroků, které by mohly vést až k soudu, byste měli zaslat doporučený dopis s výzvou neoprávněně užívané části vašeho pozemku, samozřejmě podložené katastrální mapou a platnou zprávou od geodeta, který správné hranice zaměří a vytyčí. Nastavte dostatečně dlouhou lhůtu na zareagování a případné přeplocení. Pokud by toto nezafungovalo, pak bude potřeba zaslat druhou výzvu s upozorněním, že celou věc budete muset řešit soudně a bude to pak pro obě strany znamenat soudní řízení a s tím spojené i náklady na něj. Pokud ani toto nezabere, tam vám nezbyde než podat žalobu na vydání. Rozhodně byste se do toho ale neměli pouštět sami a měli byste zvolit nějakého advokáta.
Pozor byste si při tom všem měli dát i na lhůtu pro vyvlastnění vlastnického práva.
Kdo je dlouhodobým držitelem takového pozemku nebo stavby, může k soudu podat podnět ke změně vlastnictví v katastru nemovitostí, případně i k zapsání do svého vlastnictví těch staveb, které v katastru doposud zapsané nejsou. Od 1. ledna 2019 je totiž možné získat tuto část tzv. mimořádným vydržením, tzn. na základě dlouhodobého užívání. Toto se může týkat například chybně oplocených pozemků. Kdo je dlouhodobým držitelem takového pozemku nebo stavby, může k soudu podat podnět ke změně vlastnictví v katastru nemovitostí, případně i k zapsání do svého vlastnictví těch staveb, které v katastru doposud zapsané nejsou. Tyto záležitosti jsou většinou staré i několik desítek let a vznikly na základě ústních dohod nebo starých smluv, ze kterých není vše přesně zřejmé.
Vydržení vlastnického práva je dvojího typu, řádné a mimořádné.
Pro řádné vydržení pak platí, že držitel musí nemovitost držet z nějakého existujícího titulu, například na základě nějaké smlouvy a vydržecí doba je 10 let.
V případě mimořádného vydržení neexistuje pro držbu žádný přímý titul a vydržecí doba je stanovena na 20 let. Prvním dnem, kdy uplynutí dvacetileté doby může vést k mimořádnému vydržení, platí od 1. ledna 2019.
